accessibilityaddangle-leftangle-rightarrow-downarrow-leftarrow-rightarrow-upsound-activebookcrossdocumentdownloademailexternalShapeglobeLinkplayremovesearchsharestop-watch

Lovari - romani chib

Skurtones pa o EU

O Švedo ándej ando Europaicko uniono (EU) de khatar o 1995. EU-voske thema keren butji khetáne ande majbute pušimaton taj but anda kadala afektálin amaro sakodjés. Khate si ek skurto iskirimo ke so o EU kerel, sar o EU lel agoripe taj soj o Švedo kerel ando EU. Andekado vi si ke so tu šaj keres te afektális o EU.

Ek bári rig anda e EU:voski butji si ke sar te kinkeren taj sar te keren hodj o kinkerimo tavel maj letko maškar e EU-voske thema. Ande EU:voski khetánutni butji si ke hodj te birin letko te šaj žan, te bešen vadj te sitjon ande ávera EU thema. Akánik e EU-voske citizenura eksempel šaj keren butji andek áver EU bi specialno butjako vadj ášimaskolil. Eurovo si sar valuta ande dopaš EU-thema.

Žénikanethema (medlemsländer)

EU:voske žénikanethema géle ánde ando EU tela majbute vrámen:

1952 Belgia, Francuzo, Italia, Luxemburg, Hollando, Njamco

1973 Dania, Irlando, Britania

1981 Greko

1986 Portugália, Spania

1995 Finlando, Švedo, Austria

2004 Cyper, Estlando, Lettlando, Litauania, Malta, Polska, Slovenia, Slovakia, Tjecko, Ungro

2007 Bulgaria, Romania

2013 Kroacia

So kerel o EU?

O EU sogodesa kerel?

O EU bute sogogesa kerel butji. Khate si eksempel:

Naturakopušimo (miljöfrågor). EU eksempel šutas opre peske sar cilo hodj e thema so ando EU te muken ávri majcera veksthusgazura.

Máše. O EU phenel ke hodj ketje mášen šaj xutjilen anda e EU:voske themeske pája. Kado si eksempel po torsko ando Östersjöno.

Šingálengikhetánutnibutji. EU themeske šingálen taj idjésen (åklagare) si čačimo te keren khetáne butja hodj tena kerdjol kriminaliteto maškar e thema, eksempel narkotikako ánde andimo.

Regionalnožutori. Eu – thema kamen te keren maj cera o ekonomicko taj socialno diferentno maškar e thema taj regionura ando EU. Andakodo ek bári rig anda EU:voske love žan pe e regionoskožutori.

Flyktingongipolitika. EU:vos si khetánutne zákonura pa o azilo e flyktingonge, sar ke hodj savo them te kerel o aziloskomangimo.

EU – thema khetánebutjazin eksempel vi pa e žutorimaskipolitika, biznesi maškar e thema taj ávri pa EU, žutori kon a phuvasabutjázij taj xábeskopušimo.

Kado či kerel o EU

E thema so ando EU korkori sile pharimo ande bute bajon. Sar eksempel, potjinimaskoskato, pa nasvalimaskogindipe, skola taj penzionera taj šavorengelove.

Ketji kerel o EU

Sako žénengethema potjinel ek taksa e EU:voske sako berš. E themesko taksa si palakado ke hodj sar si e themeski ekonomi. Švedo potjinal 30-40 miljardura koroni.

Sakhetáne žal ánde ká o EU 1300 miljardi koroni telak berš. Karing 85 procentura anda e love žan palpále e žénengethemeske sar formaki žutori. O majbut žal hodj te keren ávri e regionura ande e EU:voske thema, sar eksempel te keren maj láše e droma, te žutin o rodkeripe (forskning) taj sitjimo pe a butjakomarknado, te žutin kodalen kon a phuvasa keren butji, provinso taj máše. De e love žan vi ká o žutoripe, kulturakožutimo taj e šingálengikhetánutni butji. Švedos den majdnem anda sako žutoreskeformi.

  • Švedosko themeskobudjeto si karing e 900 miljardi koroni.
  • 30-40 miljardi koroni anda e themeskobudjeto žal sar taksa e EU:voske.
  • E Švedos den palpále 10-13 miljardura koroni ande majbut félitickone žutori khatar o EU.

Kana o EU lel agoripe

Europaicko tanáči – učokedipe maškar e EU-themeskešefura

Europaicko tanáči cirdel opre o principo po EU:vosko khetánutne butje pe maj lungona vráma de či lel agoripe pa e EU-zákonura. O učomaladjimo si štárval sako berš. Te trubuj šaj keren ekstra učomaladjimo.

Ando Europaicko tanáči si ek prezidento, e EU-themenge šefura, prezidentura taj e komisionosko prezidento. O Europaicko tanáči válastij peske prezidentos pe jékhe periodos so si duj taj dopaš berš.

Sar žalpe kana o EU lel agoripe?

Švedo taj e ávera žénengethema len agoripe khetáne pa e néve EU-zákonura. Kado si ke hodj o Švedo šaj afektolij pe e EU:vosko agoripe, de si kana o Švedo musaj te kerel pala e EU:vosko agoripe so o Švedo či kamel.

Kade žalpe kana o Švedo taj e ávera žénengethema aven pe jékhipes pa e EU:zákonura.

1. EU-komisiono rekomendálj ek névo zákoni

EU – komisionoske butji si hodj te rekomendálij néve zákonura. Sakone žénengethemes si ek reprezentanto ando komisiono. E komisionerura site dikhen e EU:voske so si o majfeder taj na e themenge so von reprezentálin.

2. Govermento taj o parlamento lel agoripe

EU-komisiono bišavel peske idévura sakone žénengethemeske. Ando Švedo žan ká o govermento taj parlamento. O govermento informálij e parlamentos sar von dikhen pe kadala idévura taj len e parlamentosko dikhimo pekadala. O govermento ingrel e Švedosko vorbime.

3. Europaickoparlamento lel agoripe

Europaickoparlamento ándej hodj te lel agoripe pa e EU:voske néve zákonura. Reprezentantura linej ávri ando generelno válastáši/aluipe taj 20 andakadala si line ávri ando Švedo.

Europaparlamento lel agoripe khetáne e ministerongetanáčesa ande majbut pušimata. Ande varisave pušimata či lel agoripe a Europaickoparlamento. Kado si eksempel e EU:vosko ávrutno - taj securitickopolitika.

4. Ministertanáči lel agoripe

O švedicko govermento taj sako ávera govermenti anda e EU:voske thema ándej eke ministerosa ande e EU:vosko ministerengotanáči. Ministerongotanáči lel agoripe pa e néve EU-zákonura.

O švedicko govermento aba anglakodo diskutalindas pa o idévo e parlamentosa.

5. Švedo kerel o zákono

Kana e ministerongotanáči lel ek agoripe pa ek névo zákono kodo o Švedo taj e ávera žénengethema site šon ánde ande kodo zákoni. Unjivar o parlamento site paruvel peske švedicka zákonura ke hodj te avel jékhipe e EU:voske zákononca. EU:voske zákonura si direkt.

Parlamento kontrolinel

Pi rig te kontrolálin taj te den pengo dikhimo e govermentoske taj e parlamentoske, sar e parlamentura ande ávera EU:voske thema sile ek áver butji. Kana o EU phenel néve zákonura pe varisave riga o parlamento ande e žénengethema kontrolálin ke hodj e zákonura trubuj pe e EU:vosko levelo vadj majfederi hodj sako jékh them te lel agoripe pa o zákono ande pesko them. O kontrolo šaj kerel ke hodj o komisiono site zumavel pesko idévo pale.

So kerdjolpe o Švedo tena lelape pala e EU:voske zákonura?

EU-komisiono kontrolálij ke hodj e thema keren palakodala zákonura so o EU las agoripe. O komisiono te dikhela ke hodj o Švédo či lelpe pala kodala zákonura o komisiono šaj del opre e Švedos ká o EU:voski krisi.

EU:voska krisi si atunči kodi butji hodj te dikhel ke hodj már o Švedo čikerel (phaglas) e EU:voske zákonura. Švedicka krisi šaj boldenpe ká e EU:voski krisi pušimatonca ke hodj sar e EU:voske zákonura site tolmáčin.

Te dikhen ke hodj o Švedo vadj ávera žénengethema či žan pala e EU:voske zákonura šaj denle opre kadalen ká o EU-komisioni.

EU-komisiono

  • E komisionerura site dikhen e EU:voske so si o majfeder taj na e themenge so von reprezentálin.
  • EU-komisono ávri len pe pánž berš anda e žénengethemeske govermenti.
  • Europaickoparlamento site pinžárel ánde e EU:voske komisionos.

Europaparlamento

  • Sako pánžto berš si válastáši/aluipe po Europaickoparlamento.
  • E citizenura ande sako them šon pengo hango angle penge reprezenton.
  • E thema ká so but žéne si kodalen si majbut reprezentantura sar e thema káso cera žéne si.

Ministeroskotanáči

  • Kodala ministerura so ando regeringo sile pharipe pe kodo pušimo žan ando ministeroskotanáči. Sar eksempel te si vorba pa i natura kodo djés atunči žal o naturakoministeri.
  • Ande e majbut pušimata e ministereskotanáči šaj lel agoripe kana o majoriteto si pe kodo idévo. Si varisave pušimata kana musaj sako ministera te aven po jékhipe hodj te keren agoripe.

EU-krisi

  • EU-krisi si ek mujálo anda sako EU-them.
  • E mujálen e žénengethemeske govermentura lenle ávri pe šoveberšen.

Sar afektálij o EU?

Te kamel o manuš te afektálij o agoripe so o EU kerdas šaj kontaktolin kodalen kon keren butji kadalesa, vadj lel agoripe ande EU:voske pušimata.

Europaparlamentara. Si švedicka reprezentantura ando Europaparlamento so šaj afektálij e EU:vosko agoripe. Kontakto kadalenge si po www.europaparlamentet.se. Vi šaj kontaktolin e Europaparlamentosko informaciovakokontori ando Švedo, telefono 08-562 444 55, e-posto epstockholm@ep.europa.eu.

Parlamentoskereprezentantura. O švedicko parlamentoske reprezentantura konstituálin e zákonura ando Švedo taj del e govermentos pesko dikhimo po agoripe ande ministeroskotanáči. Po www.riksdagen.se si cimo kodala 349 reprezentantura taj politikicka partiji so si ando parlamento.

Ministera ando govermento. E švedicka ministerura žan ande EU:voske ministerongotanáči ká len agoripe pa e néve EU-zákonura. Po www.regeringen.se si kontaktura pa e intregi govervmentoske ministerura.

EU-komisiono. EU-komisiono butivar kamel ek dikhimaskopunkto pe ávrutne zákonura. Ek miliovo – citizenura iš šaj keren pek citizenongoiniciativo hodj te del e komisionos ek zákonosko idévo. Šaj kontaktolin o EU-komisionosko kontori ando Švedo, telefono 08-562 444 11, vadj e-posto bursto@europa.se. Weboskocimo si ec.europa.eu/sverige/index_sv.htm.

Organizacovura. But organizaciovura keren khetáne butji pe europaickone levelos hodj te afektálin o EU.

Skurtones pa e EU:voski historia

Khatar e šov thema ká.....

Ando EU si adjés 28 thema so sa khetáne sile karing e 508 miliovi žéne. Majbut thema kamen te aven ánde, sar i Serbia taj o Turko.

Sostar line e thema andi Europa te keren khetáne butji?

Pala o dujto marimo majbut thema kamenas te tordjáren ek névo marimo. Andakodo kerde šov thema o Europaicko angarengo-taj sastreskokhetánutnimo ando 1952. Von khetáne sas te avele pharipe pa o produkciovo e angarengo taj sastresko, so sas importanto bajura ando marimaskoindustrija. Kade birinde te tordjáren korkori themes hodj te kidelpe opre po marimo pale. Kado sas o anglinimo te keren o EU.

I khetánutni butji perdal gélas ando 1958 vi te avel pe e produktura, butja taj kapitalo. I intrego butji line te phenen palak vráma EG, Europeicko khetánutnipe. Palak vráma sas i natura phuvakibutji taj transporto iš e EG:voski butji. 1993 ande EG:vosko than kerdjilas EU – Europaicko uniono. Atunči eksempel sas šanca e themen hodj te keren khetáne andi ávrutnipolitikake pušimata. Palakado inke 16 thema avile ánde ando EU, so afektálij i khetánutni butji.